Zničme terorismus jako infekci

Je jen otázkou času, kdy a kde přijde v letošním roce nějaký významný teroristický útok, jakým světové společenství od počátku tisíciletí každoročně čelí. Tajné služby mohou zlikvidovat desítky pokusů, teroristům stačí, když uspějí jednou a jsou se svými zvrácenými požadavky opět v centru světové pozornosti.

Millennium Project (www.millennium-project.org) definuje terorismus jako promyšlené, politicky či jinak motivované násilí, páchané proti nebojujícím cílům, směřující k ovlivnění veřejného mínění. Klíčovým faktorem je vyvolání strachu a paniky.

Terorismus byl v minulosti živen především politickými národními konflikty (v Evropě například Baskové, Korsičané či Irové). Na počátku 21. století se však terorismus proměnil. Zesílila v něm ochota k sebeobětování, snaha dosáhnout hromadného ničivého účinku a objevily se nové formy organizace (Al Kajda, Islámský stát). Objevuje se extrémní výklad určité (zpravidla náboženské) víry, spojené s naprostým fanatismem.

Terorismus dříve nebyl považován za druh války, přesto dost možná budeme muset svůj názor opravit. Dříve či později bude v silách jednotlivců či malé organizované skupiny vyrobit a použít zbraně hromadného ničení, od biologických zbraní až po tzv. „špinavé bomby“ (nálož s klasickou trhavinou, ale obsahující radioaktivní materiál, např. vyhořelé palivo z jaderných elektráren).

Pokud vstupujeme do období války s terorismem, uznáváme tím, že situace se brutálně zjednodušila. Stejně jako u tradičně vedené války buď my zničíme nepřítele, nebo on zničí nás (náš způsob života, naši civilizaci).

Právě před padesáti lety, v roce 1967, měla Světová zdravotnická organizace (WHO) geniální nápad – vyhlásila válku velmi nebezpečnému virovému onemocnění, pravým neštovicím. Ty během 20. století usmrtily 300 – 500 miliónů lidí, zejména v rozvojových zemích. Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely.

Ve válce nasadíte všechny dostupné lidské, materiální i finanční zdroje, protože jde o otázku bytí a nebytí. Slogan „vyhlásili jsme neštovicím válku“ zafungoval tehdy skvěle. Rozvinuté země poskytly týmy lékařů i finanční prostředky pro bezprecedentní očkovací kampaň. V roce 1979 byly pravé neštovice prohlášeny za vymýcené. Úspěch je o to cennější, že celá akce probíhala během „studené války“ mezi Východem a Západem. Mimochodem, velkou zásluhu na eradikaci pravých neštovic má český epidemiolog Karel Raška. V roce 1963 se stal ředitelem divize infekčních nemocí WHO a založil jednotku pro eradikaci neštovic. V ní pracovala v průběhu let i řada českých lékařů.

Je možné se takto nečekaně úspěšnou strategií inspirovat a pokusit se eradikovat (vymýtit) terorismus? Abyste mohli infekční nemoc eradikovat, musí splňovat následující předpoklady:

  • neexistuje zvířecí hostitel ani přenašeč;
  • jedná se o klinicky zjevné onemocnění;
  • je známé období, které uplyne od infekce po první příznaky nemoci;
  • epidemie se šíří pomalu;
  • u člověka nehrozí opakovaný výskyt;
  • existuje vysoce účinná vakcína.

Podle této charakteristiky je zřejmé, že terorismus a jeho nositele (teroristy) definitivně vymýtit nějakou soustředěnou kampaní nepůjde. Těžko se identifikují, mohou udeřit kdykoliv a kdekoliv, lidé mohou být jejich útokům vystaveni opakovaně a proti jejich zrůdnému myšlení neexistuje účinná vakcína.

Mezi nemoci, které nejspíše nikdy nebudeme schopni eradikovat, patří malárie. Ta je způsobena parazitickým prvokem a přenašečem na člověka je komár rodu Anopheles. Komárů, jak všichni víme, je téměř nemožné se zbavit. Můžeme tedy riziko přenosu nemoci aspoň eliminovat preventivními opatřeními – používáním moskytiér, insekticidů, používáním antimalarik v rizikových oblastech apod. Možná je tento přístup také maximem možného při boji s terorismem – preventivní omezování rizika na minimum.

Někde mezi eradikovatelnými neštovicemi a neeradikovatelnou malárií však můžeme nalézt jinou infekční nemoc – mor. Ve středověku z něj měli lidé v Evropě až panickou hrůzu a nedokázali se mu bránit. V letech 1347 – 1355 usmrtil 25 miliónů lidí, třetinu obyvatel tehdejší Evropy.

Dnes si myslíme, že Evropě už mor nehrozí, ale není to pravda. Způsobuje ho bakterie Yersinia pestis. Je přenášena na člověka blechami, které se infikovaly na nakaženém hlodavci (hlavně na krysách).

Protože se od středověku v Evropě hygienické podmínky, ale i výživa a zdravotní péče extrémně zlepšily, je tato nemoc zatlačena do pozadí tak, že není považována za nebezpečnou. Je eliminována, nikoliv však eradikována. V chudých rozvojových zemích se občas případy moru u člověka vyskytnou a bez rychlých protiopatření by mohly přerůst v epidemii. V roce 1994 jsem takovou situaci na vlastní oči viděl v Indii, naštěstí počet obětí, než se nákazu podařilo zastavit, byl jen v řádu několika desítek.

Takže nakonec eliminace výskytu moru v Evropě snad může být inspirací pro boj s terorismem. Podobně jako jsou hlodavci (krysy) nakaženi bakterií způsobující mor, jsou teroristé nevyléčitelně nakaženi virem nenávisti. Válku s nimi nemůžeme úplně vyhrát (eradikovat je), můžeme je však kombinací účinných preventivních opatření a svým odhodláním a vytrvalostí zásadně eliminovat. 

Pokud by se někdy Evropa propadla do období chaosu a bídy, bude to příhodné prostředí pro řadu infekčních nemocí, včetně moru. Dnes jsou přenašeči (hlodavci) vytlačeni do podzemních kanálů, odkud nás ohrožují jen minimálně. Je třeba dostat přenašeče nenávisti a šiřitele strachu do stejného postavení a tam je také držet.