Každoročně máme na jaře dvě příležitosti, jak si připomenout důležitost přírodních zdrojů a ekosystémových služeb planety Země pro prosperitu i samotné přežití lidského společenství. 22. dubna je to Den Země a 5. června Světový den životního prostředí.
V letošním roce máme o jedno významné výročí navíc. Před padesáti lety byl založen Greenpeace - nejviditelnější a jedna z nejdůležitějších environmentálních organizací. Dnes má přes tři milióny členů, téměř tři tisíce zaměstnanců a dalších patnáct tisíc dobrovolníků. Ústředí sídlí v holandském Amsterdamu, ale dalších 26 poboček působí v 57 zemích, včetně České republiky.
Proces založení Greenpeace probíhal postupně, tři roky. V roce 1969 provedly Spojené státy podzemní test atomové bomby na tektonicky nestabilním ostrově Amčitka na Aljašce. Ve snaze tomu zabránit zablokovalo sedm tisíc demonstrujících hraniční přechod mezi USA a Kanadou v Britské Kolumbii pod heslem „Nedělejte vlny“ (tehdy panovala obava, že výbuch a následný tektonický otřes způsobí devastující vlnu tsunami). To sice testu jaderné bomby nezabránilo, ale hnutí proti jaderným zkouškám sílilo.
Historik Frank Zelko považuje za datum vzniku Greenpeace rok 1969. To je však rok založení hnutí „Don´t Make a Wave Committee“. Samotný Greenpeace uvádí jako svůj počátek protestní plavbu na Amčitku v roce 1971. V květnu 1972 se hnutí „Nedělejte vlny“ přejmenovalo na Greenpeace Foundation a proto tento rok můžeme považovat za počátek organizace. V roce 1979 byl název upraven naposledy, na nynější Greenpeace International.
Když jaderné testy na Aljašce skončily, přesunulo hnutí pozornost na atmosférické testy jaderných zbraní ve Francouzské Polynésii. To Francii s tehdejšími velmocenskými ambicemi natolik dráždilo, že její tajná služba (pravděpodobně na příkaz samotného prezidenta Francoise Mitterranda) v roce 1985 potopila v novozélandském Aucklandu protestní loď Greenpeace „Rainbow Warrior“. Bohužel při tom byl zabit holandský fotograf Fernando Pereira.
Později se do centra pozornosti Greenpeace dostal lov velryb, komerční lov tuleňů a nelegální ukládání toxického odpadu.
V současnosti mezi hlavní témata a kampaně Greenpeace patří změna klimatu, odlesňování, problematika šíření geneticky modifikovaných organismů (GMO) a dlouhodobě udržitelné zemědělství.
Pro financování kampaní a své činnosti obecně Greenpeace nepřijímá žádné finanční příspěvky od vlád, politických stran a mezinárodních korporací. Díky tomu si udržuje vysokou míru nezávislosti.
K dosažení svých cílů používá Greenpeace přímé akce, lobbování, různé programy občanské neposlušnosti i vědecký výzkum. Hnutí tedy patří mezi nevládními a neziskovými organizacemi do skupiny tzv. rebelů. To znamená, že hlasitě odmítají poměry a politiku, která je v příkrém rozporu s jejich základními hodnotami (v případě Greenpeace „zajištění schopnosti Země udržovat život ve vší jeho rozmanitosti“).
Přímé akce jsou atraktivní pro sdělovací prostředky a tím i pro veřejnost, proto je Greenpeace nejviditelnější environmentální organizací.
Zajímavý je postoj k výstavbě jaderných elektráren. Podle Greenpeace vede rozvoj jaderné energetiky k poškozování životního prostředí, přináší rizika při těžbě uranu a ukládání jaderného odpadu, zvyšuje také riziko výroby a šíření jaderných zbraní.
Pokud bychom chtěli ve světě nahradit fosilní paliva z podstatné části nikoliv obnovitelnými zdroji, ale výstavbou jaderných elektráren, museli bychom každý rok nejméně do roku 2050 stavět desítky jaderných reaktorů o výkonu 1000 MW (takové reaktory jsou v Dukovanech a v Temelíně). Kvůli zdlouhavým stavebním povolením, zpožděním při výstavbě a skrytým nákladům je však schopnost jaderné energetiky snížit vliv klimatické změny technicky i finančně nereálná. Navíc by to vedlo k odklonění financí od efektivnějších řešení (úspory a rozvoj obnovitelných zdrojů).
Greenpeace má tedy radikálně odlišný pohled například od Jamese Lovelocka, propagátora tzv. udržitelného ústupu, který v jaderné energetice vidí jedinou šanci, jak získat čas na snížení naší závislosti na fosilních palivech a zabránění drastickým důsledkům klimatické změny.
Budoucnost ukáže, který názor je blíže pravdě. Ale zdá se, že Greenpeace má od svého vzniku v genech zakódovaný odpor vůči jádru. Ve svém logu mají heslo „Dosáhneme zelený mír“, který navazuje na heslo hnutí hippies „Mír“ z 60. let 20. století. Tehdejší vymezení se proti testování jaderných zbraní se pravděpodobně přenáší do dnešního odporu vůči jaderné energetice.
Československá pobočka Greenpeace byla oficiálně založena v roce 1991 jako první ve střední a východní Evropě. Nicméně už v roce 1984 zahraniční aktivisté Greenpeace vylezli na komín teplárny v Karlových Varech, aby upozornili na katastrofální znečištění ovzduší a vznik kyselých dešťů, které způsobovalo spalování hnědého uhlí s vysokým obsahem síry. Aktivisté tvrdili, že po nich ostraha objektu střílela. Ať je to pravda či nikoliv, byli zatčeni a následně vyhoštěni z České republiky.
Po rozpadu Československa se pobočka rozdělila na českou a slovenskou část. Česká pobočka se ve svých kampaních vymezovala především proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín, proti znečištění Labe, proti hračkám z PVC obsahujícím rizikové změkčovadlo plastů, tzv. ftaláty. Mezi další klíčová témata patří podpora rozvoje solární energetiky a dalších obnovitelných zdrojů, nebo zákaz využívání geneticky modifikovaných organismů v zemědělství.
Z dnešního pohledu byla velmi kontroverzní kampaň proti záměru výstavby americké vojenské základny se systémem protiraketové obrany (radar v Brdech). V červnu 2008 obsadil Greenpeace lokalitu pro výstavbu vojenského radaru a vyhlásil fiktivní stát Peaceland (území míru).
Po bitvě je každý generálem, ale bylo by zajímavé vědět, jaký názor na přítomnost americké vojenské základny má Greenpeace dnes, v souvislosti s brutálním napadením Ukrajiny ruským agresorem.
V současnosti se Greenpeace věnuje v České republice především klimatické kampani, jejíž součástí je úsilí o zachování limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Dále se se orientuje na problematiku nadměrné výroby plastů a z toho pramenícího znečištění životního prostředí.
Při globálních kampaních se česká pobočka v rámci svých možností zapojuje do ochrany pralesů, oceánů, Arktidy a Antarktidy.
Hnutí Greenpeace je českou veřejností většinou vnímáno kontroverzně, možná až negativně. Já však doufám, že tu s námi bude nejméně dalších padesát let. Jsou to rebelové a zastánci přímé akce, velmi efektivně upozorňující na palčivé problémy přírody a životního prostředí člověka. Potřebujeme je stejně, jako zastánce změny, kteří dokáží formulovat smysluplné alternativy k dnešnímu dlouhodobě neudržitelnému rozvoji. A potřebujeme je také úplně stejně jako reformátory, pracující v politických stranách a oficiálních vládních a zákonodárných institucích na zapracování pozitivních řešení do zákonů a vládní politiky.