Jerome C. Glenn, ředitel prognosticky orientované nevládní organizace Millennium Project, sestavuje již deset let seznam událostí v uplynulém roce, které považuje pro další vývoj lidského společenství za nejvýznamnější. Za minulý rok uvádí celkem 35 událostí, z nichž vybírám jen polovinu (bez pořadí důležitosti):
- Společnosti IBM a Google pracovaly intenzívně na vývoji kvantového počítače, který by byl řádově výkonnější, než současné počítače.
- Poprvé byla pořízena fotografie černé díry v dalekém vesmíru.
- Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přesáhla 415 ppm (v roce 1958 to bylo 318 ppm).
- Jedenáct tisíc vědců podepsalo prohlášení, že co se týče globálního oteplování, nacházíme se již ve „stavu nouze“.
- Greta Thunbergová ze Švédska přitáhla k problematice globálního oteplování pozornost světové veřejnosti, zejména mladých lidí, kteří se obávají o svou budoucnost.
- Čínská vesmírná sonda přistála na odvrácené straně Měsíce.
- V mnoha zemích probíhaly z různých důvodů demostrace, protesty a nepokoje. Zejméně se jedná o Alžírsko, Bolívii, Ekvádor, Etiopii, Francii, Haiti, Hongkong, Chile, Indonésii, Irán, Irák, Kašmír v Indii, Kolumbii, Libanon, anglický Londýn, Černou Horu, Rusko, Súdán, Venezuelu a Zimbabwe.
- Probíhala obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou.
- Ve Spojených státech bylo „šílenými střelci“ zabito více než 400 lidí.
- Celosvětově se opět začaly šířit spalničky v důsledku nízké vakcinace dětí.
- Severní Korea pokračovala ve vývoji a testování balistických střel schopných nést nukleární hlavice.
- Čína posilovala kontrolu společnosti prostřednictvím počítačové umělé inteligence, město San Francisco naopak přijalo zákaz počítačové indentifikace osob (tváří) na veřejnosti.
- Byla vyvinuta vakcína proti Ebole, nicméně šíření tohoto virového onemocnění v Kongu stále pokračovalo.
- Pokračovaly výzkumné práce na kvantové teleportaci (přenosu) fotonů.
- Požáry v Amazonii se vymkly kontrole.
- V Antarktidě se nečekaně odlomil do oceánu ledovec o hmotnosti 315 miliard tun.
- Benátky byly zaplaveny mořskou vodou.
- Situace ve Venezuele, Jemenu a Sýrii se nadále zhoršovala.
Pro srovnání uveďme ještě několik významných událostí za předchozí rok (2018):
- Podařilo se udržet probíhající nukleární fúzi (slučování jader atomů vodíku za uvolnění obrovského množství energie) po dobu 100 vteřin.
- Severní a Jižní Korea vytvořily společné týmy sportovců na zimních olympijských hrách.
- Čínští lékaři využili techniku CRISPR-cas 9 pro první geneticky upravené lidské embryo (údajně z důvodu prevence AIDS).
- Více než polovina světového obyvatelstva patřila do střední třídy (s příjmem 11 – 110 dolarů na den).
- Počtvrté za sebou šlo o nejteplejší rok za sledované období (160 let). Dvacet nejteplejších let za sledované období nastalo v posledních 22 letech.
- NASA se vrátila na Mars, americká sonda Voyager 2 opustila sluneční soustavu (sonda Voyager 1 překročila hranici solárního systému již v roce 2012).
- Extrémní počasí způsobilo podle pojišťovacích společností čtvrté největší škody v historii.
- Saudská Arábie umožnila ženám řídit automobil, ale také nechala zavraždit vlastního novináře na svém velvyslanectví v Turecku.
- Více než 200 vrcholných manažerů, politiků a umělců bylo ve Spojených státech obviněno ze sexuálního zneužívání.
Dají se z těchto jednotlivých událostí vypozorovat obecnější trendy, či přímo megatrendy, které budou v následujících letech a desetiletích klíčové? Je to riskantní podnik, hraničící s předpovídáním budoucnosti z křišťálové koule. Přesto si snad několik zobecňujících poznámek dovolit můžeme.
Nejvíce akutním globálním problémem je a bude klimatická změna. Pokud bylo dvacet ze 22 posledních let nejteplejších za více než jeden a půl století, děje se něco hodně vážného. Lesy hoří nejen v Amazonii, ale také v Rusku, Kalifornii a zejména v Austrálii, kde bylo zničeno již území větší, než Česká republika.
Led stále rychleji mizí nejen v Antarktidě, ale také v Grónsku, Severním ledovém oceánu a zejména v asijských Himálajích a jihoamerických Andách. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že bychom byli schopni udržet nárůst globální teploty o 1,5 – 2 stupně Celsia do konce 21. století, jak bylo dohodnuto v Paříži v roce 2015. Spíše to vypadá podle současných trendů na vzestup o 3 – 4 stupně Celsia.
Tento problém by mohl být zastíněn asi jen jaderným konfliktem, pokud by k němu došlo např. na Blízkém východě, nebo na korejském poloostrově.
Naopak jistou naději nám dává naše kreativita, zhmotňující se ve vědeckém pokroku a nových technologiích. Pokud by se například podařilo zvládnout komerčně využití termojaderné fúze, měl by být dostatek bezpečné energie i pro deset miliard lidí, kteří tu budou žít ve druhé polovině 21. století.
Na druhou stranu dobře víme, že každý vynález a každá technologie se dá nejen využít, ale také zneužít – viz výše zmíněné velmi kontroverzní použití informačních technologií a biotechnologií v Číně.
Klíčovou výzvou bude naše schopnost či neschopnost zbavit se závislosti na fosilních palivech a také rychlost, s jakou toho dosáhneme. Vliv technologického pokroku máme tendenci v krátkodobém horizontu let a desetiletí přeceňovat, v dlouhodobém horizontu staletí spíše podceňovat. Chci tím říci, že transformace světové energetiky na nefosilní zdroje bude pomalejší a důsledky klimatické změny tudíž bolestnější, než si dnes připouštíme.
Naštěstí je člověk obdařen mimořádnou vůlí k životu a tedy i schopností přežití, takže ve 21. století naši závislost na fosilních palivech překonáme, stejně jako jsme ve 20. století překonali „rakovinné bujení“ zhoubné nacistické či komunistické ideologie.