Je tam venku někdo?

Ve čtvrtek, 18. února ve 21.43 středoevropského času, přistála na Marsu kosmická sonda Perseverance. Jedná se o robotické vozidlo, vybavené průzkumným vrtulníkem Ingenuity a spoustou užitečné elektroniky. Přistání proběhlo v oblasti kráteru Jezero, který má průměr zhruba 50 km a před miliardami let zde možná, podobně jako na Zemi, byla voda.

Kde je voda, tam může být život. Pátrání po stopách života, nebo alespoň organických sloučenin, je jedním z hlavních úkolů kosmické sondy, která má pracovat dva roky. Je však reálná šance, že to bude o dost déle.

Asi na nás nevyskočí zvědaví Marťánci, ale i objev života na bakteriální úrovni (nebo stop po tomto bývalém životě) by byl průlomový. Znamenalo by to totiž, kromě mnoha jiných věcí, že život ve vesmíru může být běžnější, než si zatím připouštíme.

Na naší planetě se první známky života objevily před 3,85 miliardami let. Přitom ještě před 3,9 miliardami let byla Země žhavá. Život se tedy objevil, jakmile to bylo možné. Vznikl „nějak“ samovolně z neživé hmoty, nebo sem byl zavlečen z vesmíru? Nevíme.

Pokud by však přibližně v té době vznikl život (byť na primitivní úrovni) na Marsu a my jsme pro to našli důkazy, pořádně to poškádlí naši představivost a fantazii.

Tento článek není vědeckým příspěvkem, proto můžeme trochu popustit uzdu fantazii už nyní. Pokud by i na Marsu byl kdysi život, znamená to, že i na jiných planetách, obíhajících kolem jiných sluncí, nemusí být nějaké formy života výjimečné. A pokud by byl život ve vesmíru celkem běžný, pak se také zvyšuje šance, že někde dospěje k dokonalejším, inteligentním formám.

Příroda není na zdroje skoupá, takže jenom v naší galaxii (Mléčné dráze) je asi 150 miliard hvězd (sluncí) a v nám známém vesmíru je možná až 140 miliard galaxií. Víme také, že kolem řady hvězd v naší galaxii obíhají planety (dnes víme o několika tisících planetách mimo naši sluneční soustavu). A některé z těchto planet by mohly mít podmínky vhodné pro vznik a vývoj života.

I kdybychom na Marsu objevili velmi jednoduché formy života (nebo stopy po něm), pořád nebudeme znát odpověď na důležitou otázku – existují někde poblíž mimozemské civilizace?

Přímý důkaz rozvinutého života nám nejspíše sonda Perseverance neposkytne, ale někteří lidé jsou velmi chytří a vynalézaví. Dokáží složitou otázku (je ve vesmíru inteligentní život?) rozdělit na řadu dílčích otázek a na ty kvalifikovaně odpovědět. Jinými slovy, dokážeme formulovat předpoklady pro vznik a vývoj pokročilých civilizací a odhadnout orientačně jejich pravděpodobnost.

Prvním, kdo toto učinil, byl radioastronom Frank Drake, který už v roce 1961 sestavil vzorec pro výpočet možného počtu civilizací v naší galaxii, které by mohly být schopny navázat kontakt s jinými civilizacemi. Počet takových vyspělých civilizací by měl být závislý na následujících faktorech:

  • Rychlost, s níž se rodily hvězdy galaxie v době vzniku sluneční soustavy (podle tehdejších odhadů zhruba jedna za rok).
  • Podíl hvězd s planetárním systémem (Drake odhadoval, že to může být jedna z pěti hvězd).
  • Počet planet v jedné sluneční soustavě s podmínkami pro vznik života (tehdejší odhad 1 – 15 planet je z dnešního pohledu asi příliš optimistický).
  • Podíl planet s podmínkami pro vznik života, na kterých se postupně formy života objeví (Drake dosadil číslo jedna, ale je to ryzí spekulace).
  • Poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života. Zde Drake počítá s obrovským rozptylem 10-7 (tedy jedna z desíti miliónů) až po 1.
  • Podíl rozumných společenstev rozvinutých natolik, že disponují prostředky pro navázání kontaktu (odhadem 0,1 – 0,2).
  • Doba existence takových civilizací (úplně spekulativní odhad, mohlo by to být něco v rozmezí tisíc let až sto miliónů let).

Podle Drakeovy rovnice a odhadnutých hodnot (při předpokládaném počtu 150 miliard sluncí v naší galaxii) by mohlo v současnosti existovat od dvaceti až do šedesáti miliónů vyspělých civilizací.

Drakeův výpočet byl v roce 1979 upřesněn kosmologem a astrobiologem Carlem Saganem. Podle něj by mohl v naší galaxii existovat až jeden milión inteligentních civilizací. Na konci 90. let 20. století aplikoval Robert Taormina tento výpočet na oblast v okruhu sta světelných let od Země (pro srovnání, Země je od našeho slunce vzdálena 8,5 světelné minuty) a tvrdí, že v naší blízkosti by mohlo být osm rozvinutých mimozemských civilizací.

Zdůrazněme ještě jednou, že tyto odhady nám neříkají, jestli ve vesmíru jsou či nejsou vyspělé civilizace, ale ukazují nám, že je celkem racionální předpokládat, že takové civilizace mohou existovat.

Je fakt, že už šedesát let se snaží naše nejvýkonnější přijímače zachytit signály z vesmíru, které by svědčily o mimozemské inteligenci. Zatím marně. Nejznámější je projekt SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence – hledání mimozemské inteligence), který hledá mimozemské civilizace pomocí zachycování rádiové komunikace. Projekt běží od roku 1960 a jeho iniciátorem byl právě Frank Drake.

Zdá se, že v posledních letech ožívá zájem o Mars a kosmický výzkum obecně nejen mezi hráči s velmocenskými ambicemi (USA, Čína, Rusko, Evropská unie), ale i mezi soukromými investory (Elon Musk, Richard Branson). A to je dobře. Naše zvídavost a tvořivost byla hnací silou civilizačního vzestupu a je vidět, že neumírá, ale má se čile k světu. To je v době, kdy nás drtí pandemie čínského viru, skvělá zpráva.