Fachidiotismus je jednostranná hluboká specializace na jediný obor bez schopnosti vnímat problematiku v souvislostech. Myšlenka vybudovat kanál spojující Černé, Baltské a Severní moře (tedy kanál Dunaj – Odra – Labe) se objevila již v 19. století a v první polovině 20. století si s touto ideou pohrával zlínský podnikatel Baťa. Co však byl kdysi dobrý, nebo alespoň zajímavý nápad, je dnes ukázkou jednostranného pohledu bez ochoty nebo schopnosti chápat problematiku v širších souvislostech – tedy fachidiotismus.
To, co bylo dříve vnímáno jako indikátor rozvinutosti a prosperity země (těžký průmysl s co největší produkcí oceli, cementu apod.) už nejméně půl století neplatí. Česká republika po sametové revoluci nutně potřebovala restrukturalizovat průmysl, snížit jeho surovinovou a energetickou náročnost a také jeho negativní dopady na životní prostředí (například počátkem 90. let 20. století se naše země vyznačovala až šestinásobně vyšší přepravou nákladů oproti průměru zemí Evropské unie). To se poslední čtvrt století stává postupně skutečností a především z tohoto důvodu je kanál Dunaj – Odra – Labe zbytečný.
Tento kanál by teoreticky mohl být ekonomicky výhodný, jen kdyby byl využívaný mnoha evropskými zeměmi. To je však nereálné, protože existuje např. průplav Rýn – Mohan – Dunaj, který má srovnatelnou kapacitu a je v mnoha technických parametrech výhodnější:
- délka průplavu D-O-L by byla více než dvojnásobná oproti délce průplavu R-M-D;
- celková výška překonávaná plavebními komorami kanálu D-O-L je 2,6krát větší (ne nadarmo je ČR z hydrologického hlediska „střechou Evropy“);
- počet plavebních komor kanálu D-O-L by byl oproti průplavu R-M-D trojnásobný.
Řeky Labe, Morava i Odra mají na území České republiky vysoké převýšení, malou vodnatost a nevyrovnaný průtok v průběhu roku. Předpokládaná vodní cesta by proto měla přibližně stejnou kapacitu, jako jednokolejná železnice. Při odhadovaných finančních nákladech převyšujících 400 miliard Kč je to poněkud málo muziky za mnoho peněz.
Zmínili jsme zatím některé technické a ekonomické problémy, ale ještě podstatnější jsou ekologické výhrady. Přírodní kapitál a ekosystémové služby se totiž rychle stávají celosvětově limitujícím faktorem rozvoje.
Plány na výstavbu koridoru D-O-L počítají s tzv. kanálovou a říční variantou. Především říční varianta (část koridoru by vedla stávajícími koryty řek Moravy, Odry a Labe) je pro ekology kategoricky nepřijatelná. Došlo by totiž k rozsáhlé devastaci mokřadů, lužních lesů a aluviálních luk, což je v přímém rozporu se statutem ochrany těchto území jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Z tohoto důvodu jsou také velmi pravděpodobně plané naděje zastánců stavby na evropské dotace.
Plánovaná trasa D-O-L prochází Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod „Kvartér řeky Moravy“, kde by téměř jistě došlo k poklesu hladiny a zásob podzemních vod, stejně jako k jejich kontaminaci (zde je možné se poučit ze slovenských zkušeností – derivační kanál vodního díla Gabčíkovo takto ovlivňuje zásoby pitné vody v Podunajské nížině).
Mezi další ekologické a environmentální argumenty proti stavbě patří zejména následující:
- Nově vzniklým vodním koridorem bude docházet k zavlékání a šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů.
- Přirozené retenční prostory v nivách chráněných krajinných oblastí Poodří a Litovelské Pomoraví, které se pohybují v desítkách miliónů metrů krychlových budou kanálem ohroženy. Naopak retenční prostory vlastního kanálu by byly velmi omezené. U říční varianty by došlo zahloubením koryta ke zrychlení odtoku vody z krajiny. To je v příkrém rozporu se snahou o zvýšenou retenci (zadržování) vody v krajině.
- Výstavba nových jezových zdrží a zdymadel by přeměnila původní proudivé úseky na soubor nádrží se stojatou vodou nad jezem vlivem vzduté vody.
- U víceméně stojaté vody v kanálu a zejména ve zdržích by došlo s největší pravděpodobností k eutrofizaci vyvolané nadměrným hromaděním živin ve vodě.
- Plánovanou výstavbou a provozem kanálu D-O-L by bylo ohroženo šest ptačích oblastí. Dále by bylo zasaženo 94 maloplošně chráněných území a 47 navrhovaných evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Byly by také dotčeny tři chráněné krajinné oblasti. Výstavbou koridoru by bylo zničeno 1469 hektarů chráněných území a dalších 17 332 hektarů těchto území by bylo významně negativně ovlivněno.
Čtvrt století sledujeme, jak se snahy o prosazení koridoru D-O-L periodicky objevují a následně na nějaký čas utichají. Vždy jsme byli celkem v klidu s vědomím, že na takto kontroverzní projekt nikdo soudný z české ani evropské politické reprezentace nemůže schválit stovky miliard korun.
Letos na jaře nás však poněkud vylekala zpráva, že tento sen by prezidentu Zemanovi a podobně smýšlejícím lidem mohla splnit Čína. Ta při stavbě vodního díla Tři soutěsky ukázala, že umí „poručit větru a dešti“ a zkrotit přírodu i za cenu jejího zničení. Mezi třemi desítkami obchodních dohod, které Česká republika a Čína při návštěvě čínského prezidenta v Praze uzavřely, se jedna údajně týká „analytické spolupráce na přípravách kanálu D-O-L“.
Hodně se jistě v tomto kole snahy o vybudování kanálu bude argumentovat podporou zaměstnanosti. Čína by si zase v tichosti vybudovala z naší země předpolí pro obchodní a ekonomické pronikání do Evropské unie.
Pokud se tedy někde nějak 400 miliard korun pro naše lobbisty a stavební firmy objeví, máme návrh. Stejně jako Karel IV. dával práci lidem na stavbě hladové zdi, vybudujme kolem republiky velkou čínskou zeď. Je to stejný a stejně zbytečný fachidiotismus, jako kanál Dunaj – Odra – Labe, jen škody se přitom nadělá méně.
Pavel Nováček, Martin Rulík; Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci