V minulém roce byla jednoznačně největší pozornost u nás i ve světě věnována pandemii Covid 19. Jaké další události podstatným způsobem utvářely podobu dnešního světa? Výběr bude vždy velmi subjektivní, ale myslím, že ty následující stojí za zmínku:
- Internet propojil dvě třetiny lidského společenství, tedy pět miliard lidí. Stal se tak „planetárním nervovým systémem“.
- Podle Světové zdravotnické organizace byla v Africe eradikována (vymýcena) dětská obrna. To by byla skvělá zpráva, pokud je ovšem pravdivá. Před mnoha lety takto bylo ohlášeno vymýcení dětské obrny na Haiti, ale ve venkovských oblastech se přesto vyskytly další případy.
- Výkonnost světového hospodářství se v důsledku pandemie koronaviru propadla přibližně o pět procent. Díky tomu se také snížily emise oxidu uhličitého o sedm procent. Nepříjemným překvapením je ovšem to, že koncentrace CO2 v atmosféře nadále rostou. Možná je to tím, že člověkem devastované ekosystémy postupně ztrácejí schopnost antropogenní emise pohlcovat.
- Rok 2000 byl nejteplejším, nebo druhým nejteplejším rokem v historii (resp. za posledních 160 let, kdy jsou tyto hodnoty sledovány). Pokračující klimatická změna tak vedla k dosavadnímu největšímu množství hurikánů, požárů a záplav. Bohužel, i tato rekordní čísla budou v blízké budoucnosti (možná už v letošním roce) opět překonána. Vše nasvědčuje tomu, že není v lidských silách klimatické změně zabránit. Můžeme ji jen ovlivnit výší světových emisí skleníkových plynů, ty ale zatím setrvale rostou.
- S klimatickou změnou je také nejspíše spojena nejhorší invaze pouštních kobylek ve východní Africe za posledních sedmdesát let. Ty v zasažených oblastech sežerou veškerou úrodu na polích, takže kobylky následuje nedostatek potravy a hlad. Sílu takové pohromy poznal již před více než třemi tisíci lety egyptský faraon, když bránil Mojžíšovi a jeho lidu v odchodu z Egypta: „Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, i proti vám. Sejmi prosím můj hřích ještě tentokrát a proste Hospodina, svého Boha, aby jen odvrátil ode mne tuto smrt.“ (Gn 10, 16-17)
- Čína se chce stát supervelmocí a podobně jako kdysi Sovětský svaz, i ona dnes soupeří se Spojenými státy nejen v oblasti hospodářské či vojenské, ale také na poli vědy. Na Měsíc úspěšně vyslala lunární sondu s čínskou vlajkou a přinesla zpět vzorky měsíčního povrchu. Čína také oznámila sestrojení kvantového počítače, který je údajně schopen při pokojové teplotě zpracovat během 200 vteřin takové množství dat, které by klasický superpočítač zpracovával 2,5 miliardy let. Nicméně obezřetnost je na místě. V případě autoritářských a totalitních režimů je vše třeba brát s rezervou.
- Ani další velmoci na poli vědy a kosmického výzkumu nezahálely. Japonci vyslali sondu k asteroidu vzdálenému přes 300 miliónů kilometrů, odebrali vzorky asteroidu a úspěšně je dopravili zpět na zemi. Ve Spojených státech zase soukromá společnost SpaceX miliardáře Elona Muska dopravila posádku k vesmírné stanici. Tato spolupráce vládní agentury NASA s privátním partnerem by mohla znamenat nový impuls při objevování a využívání blízkého kosmického prostoru.
- Výše zmíněné má i svoji odvrácenou tvář. Jen v loňském roce bylo na oběžnou dráhu vypuštěno 995 satelitů, celkem jich už kolem Země krouží přes tři tisíce a další rychle přibývají. Protože tyto satelity „září“ (odrážejí sluneční světlo) je to pohroma pro pozemská astronomická pozorování. Hlavně ale začíná být na oběžné dráze těsno (podobně, jako když se do centra města tlačí příliš mnoho aut, která pak nemají kde parkovat). Protože je blízký kosmický prostor jedním ze společných dědictví lidstva (tzv. global commons), je to výzva pro vytvoření adekvátních nástrojů globálního řízení.
- Podobné problémy máme i zde na zemi, resp. pár metrů nad zemí. Jen ve Spojených státech létá 1,3 miliónu dronů čistě pro zábavu. Celosvětově to bude několik miliónů rekreačních dronů. Nebudu asi sám, koho štve, že i u nás nad každým hradem, zámkem či jinou pamětihodností permanentně tyto malé potvory bzučí, šmírují a otravují. Více než stovka zemí však využívá mnohem větší, sofistikovanější a nebezpečnější vojenské drony. Co dokážou, jsme viděli v tragické válce o Náhorní Karabach. Nebezpečnost vojenských dronů je i v tom, že velmi úspěšně nahrazují živou vojenskou sílu. Tím činí vojenský konflikt politicky přijatelnější a zvyšují tím riziko války.
- Dobrou zprávou je, že počet úmrtí v důsledku teroristických útoků již pátým rokem klesá. Nicméně tím spíše je třeba se mít na pozoru před dalším velkým a smrtícím pokusem, srovnatelným s útokem na Světové obchodní centrum v září 2001. Toto zlo jen tak samovolně ze světa nezmizí. Teroristům můžeme v jejich útoku zabránit třeba tisíckrát, jim stačí, když uspějí jednou.
- Z české kotliny se to může zdát poněkud odtažité, ale je smutné, že především Jemen, Venezuela a stále ještě i Sýrie pokračují v rozvojové spirále směrem ke dnu. Venezuela by se svými ropnými zásobami mohla být Kuvajtem Latinské Ameriky. Místo toho produkuje milióny migrantů, kteří utíkají z vlasti a v okolních zemích nejsou vítáni. Jemen je tragickým příkladem přehlíženého konfliktu, kde si poměřují svaly šiitský Írán se sunnitskou Saudskou Arábií. Výsledkem je pak hladomor místních obyvatel a nekontrolované šíření infekčních nemocí.
- Jmění nejbohatšího muže světa, Jeffa Bezose (zakladatele a spolumajitele internetového portálu Amazon.com) překonalo hranici 200 miliard dolarů. To je zhruba trojnásobek celoročního rozpočtu České republiky. Tak mu ze srdce přejme, ať s tímto astronomickým bohatstvím dokáže dobře a moudře nakládat. Nejbohatším Američanem v historii byl Andrew Carnegie (1835 – 1919). Přepočet jeho majetku na hodnotu dnešního dolaru představuje 270 miliard dolarů. Tvrdil, že jedinou ospravedlnitelnou pohnutkou pro tvorbu bohatství je snaha o povznesení lidstva. Zbohatnutí samo o sobě není v rozporu s morálkou. Hanebné je, pokud člověk na majetku lpí. Podle jeho vlastních slov „ten, kdo umírá jako boháč, odchází ze světa v hanbě“.
Stojíme na prahu nového roku a všichni si přejeme, aby byl lepší, než ten předchozí. Snad se to povede i díky tomu, že konečně přemůžeme Covid 19. Ať už v letošním roce přijde cokoliv, uchovejme si naději. Protože, jak zmínil ve vánočním rozhovoru pro Lidové noviny biolog a kněz Marek Vácha „naděje je víra, že já mám udělat všechno pro to, aby to dobře dopadlo“.