Nedávných voleb do Poslanecké sněmovny se nezúčastnilo 40 % oprávněných voličů. Rezignovali na možnost něco ovlivnit a pro úvahy o naší budoucnosti jsou nepoužitelní. Z těch, kteří volili, pak polovinu přitahuje určitá forma hierarchického způsobu vládnutí, kdy se „nekecá a maká“ (nejen ANO, ale také SPD a KSČM). Hlavní problémy i způsoby jejich řešení určuje silný lídr, resp. úzká skupina lidí u moci. Možná tito voliči intuitivně vytušili, že po ekonomicky tučných letech přijdou horší časy a dávají důvěru sebevědomým vůdcům, kteří za ně vše vyřeší (nebo to aspoň slibují).
Evropa je geograficky poměrně malým územím, jakýmsi poloostrovem mnohem větší Asie. Česká republika je jen středně velkým státem Evropy a malým státem v rámci světa. Její rozloha činí 0,45 % pevniny planety a počet obyvatel představuje jen 0,14 % globální populace. Proto bychom se měli zajímat o to, co se ve světě děje a kam se vývoj ubírá.
Mezinárodní nevládní organizace Millennium Project (www.millennium-project.org) vydala v říjnu již devatenáctou zprávu o stavu budoucnosti (www.stateofthefuture.org). Podíleli se na ní spolupracovníci ze 63 zemí pěti kontinentů, proto dává celkem dobrý přehled o rozvojových ohroženích a příležitostech ve světě.
Hlavní trendy
Očekávaná délka života při narození se zvýšila ze 46 let v roce 1950 na dnešních 72 let. Dětská úmrtnost, chudoba, infekční nemoci i negramotnost významně poklesly. Počet lidí žijících v extrémní chudobě poklesl z 51 % v roce 1981 na dnešních 10 %, nicméně se neustále prohlubuje příjmová propast mezi chudými a bohatými.
Rychle se vytváří „globální nervový systém“ lidstva – k internetu má přístup již 52 % populace, tedy 3,8 miliardy lidí. Avšak s nástupem velmi pokročilých technologií a umělé inteligence (tzv. čtvrtá industriální revoluce) nás čekají problémy s narůstající nezaměstnaností, resp. nezaměstnatelností mnoha lidí.
Na světě žije v současnosti 7,5 miliardy lidí a v roce 2050 to již bude deset miliard. V té době jenom samotná Afrika bude domovem dvou miliard lidí a v roce 2100 to budou již čtyři miliardy. Tento populační přetlak povede v průběhu 21. století k velkým přesunům obyvatel mezi zeměmi i mezi kontinenty.
90 % obyvatel má nyní přístup k nezávadné pitné vodě, ale podzemní zásoby této vody klesají na všech pěti obydlených kontinentech. Drancování ekosystémů způsobuje velké vymírání rostlinných a živočišných druhů. Budou-li současné trendy pokračovat, vyhyne pravděpodobně polovina všech druhů do konce 21. století. To by znamenalo šesté globální vymírání od počátku prvohor, tentokrát však způsobené nikoliv přírodními faktory, ale člověkem.
Klimatické změny nabírají na síle a obáváme se, že jejich průběh by mohl být exponenciální, nikoliv lineární, jak jsme dosud předpokládali. Od Antarktidy se letos odtrhla kra o hmotnosti tisíc miliard tun ledu, její velikost představuje dvojnásobek rozlohy Lucemburska. Podle pojišťovny Swiss Re zapříčinily klimatické události v roce 2015 škody za 94 miliard amerických dolarů, v roce 2016 to bylo již 175 miliard dolarů.
Dobrou zprávou je, že v roce 2016 poměrně dramaticky poklesla těžba a spalování uhlí. Solární a větrná energie je již v porovnání s uhlím na trhu konkurenceschopná.
Organizovaný zločin způsobuje ročně škody ve výši 3 000 miliard dolarů, což je téměř dvojnásobek celosvětových výdajů na zbrojení. Přibližně 1 500 miliard dolarů se každý rok vydá na úplatky. Korupce je tak jednou z hlavních překážek rozvoje, zejména v rozvojových zemích.
Součástí letošní zprávy je také Index stavu budoucnosti. Na základě vyhodnocení 29 vybraných ukazatelů se situace ve světě nadále celkově zlepšuje, i když pomalejším tempem, než v posledních dvaceti letech.
Velký vliv na budoucí stav světa má množství teroristických útoků. Jejich počet téměř jistě v příštích deseti letech poroste, existuje však velká nejistota, jakým tempem.
Následující dvě tabulky přehledně ukazují, kde se situace zlepšuje a kde se naopak zhoršuje, nebo stagnuje. Abychom lépe pochopili dynamiku vývoje jednotlivých ukazatelů, jsou uvedeny hodnoty za výchozí rok 1997, dále současné hodnoty (rok 2017) a předpokládaná hodnota daného ukazatele v roce 2027.
Tab. 1: Kde se situace zlepšuje
|
|
1997 |
2017 |
2027 |
|
HDP na osobu (podle parity kupní síly, v hodnotě dolaru k roku 2011) |
9 878 |
14 492 |
16 929 |
|
Chudoba (procento lidí žijících za méně než 1,9 USD/den) |
6,24 |
5,87 |
5,23 |
|
Přímé zahraniční investice (miliardy USD) |
461 |
2 144 |
2 165 |
|
Svoboda (počet zemí považovaných za svobodné) |
81 |
90 |
90 |
|
Ženy v národních parlamentech (procento z celkového počtu členů) |
11,69 |
23,93 |
30,85 |
|
Podíl vysoce kvalifikovaných pracovních míst (v procentech) |
14,20 |
18,70 |
19,31 |
|
Docházka na střední školu (v procentech) |
59,08 |
78,39 |
91,02 |
|
Gramotnost dospělých (procento gramotných lidí starších 15 let) |
82,24 |
92,17 |
99,90 |
|
Elektřina z obnovitelných zdrojů kromě vodních zdrojů (v procentech) |
1,22 |
8,64 |
24,08 |
|
Energetická efektivnost (HDP na jednotku spotřebované energie) |
6,11 |
8,12 |
9,19 |
|
Přístup k nezávadné vodě (v procentech z celkové populace) |
80,58 |
91,96 |
95,89 |
|
Počet lékařů (na 1000 obyvatel) |
1,29 |
1,74 |
2,20 |
|
Výdaje na zdraví za osobu (v dolarech) |
463 |
1 234 |
1 658 |
|
Výskyt podvyživených lidí (v procentech) |
16,10 |
10,04 |
6,71 |
|
Kojenecká úmrtnost (na 1000 živě narozených) |
57,80 |
28,92 |
23,44 |
|
Očekávaná délka života při narození (počet let) |
66,85 |
72,24 |
74,18 |
|
Populační růst (roční přírůstek) |
1,43 |
1,19 |
1,15 |
|
Uživatelé internetu (na 100 obyvatel) |
1,70 |
51,70 |
92,76 |
Tab. 2: Kde se situace zhoršuje nebo stagnuje
|
|
1997 |
2017 |
2027 |
|
Koncentrace člověkem vypouštěných skleníkových plynů v atmosféře - ekvivalent CO2 (ppm – počet částic na milion) |
432 |
490 |
520 |
|
Dostupné sladkovodní zdroje (m3/osobu) |
7 371 |
5 650 |
4 843 |
|
Rozloha lesů (procento z pevniny) |
31,42 |
30,82 |
30,83 |
|
Biologická kapacita na osobu |
1,90 |
1,66 |
1,57 |
|
Výdaje na vědu a výzkum (procentu z HDP) |
1,99 |
2,14 |
2,36 |
|
Indikátor sociálního neklidu (procento protestů z celkového množství sledovaných událostí) |
0,83 |
1,02 |
1,04 |
|
Nezaměstnanost (procento z celkového počtu pracujících) |
6,09 |
5,73 |
6,35 |
|
Příjmová nerovnost (podíl 10 % nejbohatších na celkových příjmech) |
36,18 |
32,47 |
34,36 |
|
Počet teroristických útoků |
3201 |
15116 |
36256 |
|
Počet válek a vážných ozbrojených konfliktů |
43 |
58 |
78 |
|
Korupce ve veřejném sektoru (1 – nízká; 6 – vysoká) |
2,83 |
2,89 |
2,91 |
Pokud by nadále pokračovaly současné trendy, do deseti let budeme mít velké problémy se zajištěním dostatku vody a jídla pro narůstající počet obyvatel, poroste nezaměstnanost, stejně jako množství teroristických útoků a organizovaný zločin. Znečištění prostředí a klimatické změny budou způsobovat rostoucí škody, měnící se v některých lokalitách a regionech na katastrofy. Přestože většina těchto problémů má globální působnost a svět je stále více propojený, postrádáme efektivní nástroje globálního řízení.
Hesla, se kterými kandidující strany a hnutí v nedávných volbách nejvíce uspěly („Neblábolit a makat.“, „Ne islámu a migraci.“, „Pusťte nás na ně.“) jsou chytlavá a navozují iluzi jednoduchých řešení. Moc nám ale nepomohou, až nás zasáhnout změny, které svým rozsahem a intenzitou přesahují dění v našem českém rybníčku.