V letošní letní okurkové sezóně plní sdělovací prostředky především zprávy o uprchlících zaplavujících Evropu a finančně kolabujícím Řecku. Pro Evropu jsou to aktuálně nejvážnější problémy, nicméně je to jen malá část globálních ohrožení a příležitostí, se kterými je lidské společenství konfrontováno.
Mezinárodní nevládní organizace Millennium Project (www.millennium-project.org) již od roku 1997 publikuje každoročně zprávu „Stav budoucnosti“, kde se snaží identifikovat nejzávažnější globální výzvy a jejich pravděpodobný vývoj do budoucna. Pojďme se alespoň stručně, bez nároku na úplnost, na současný stav a vývojové trendy podívat.
Na planetě nyní žijí 7,3 miliardy obyvatel. Během 12 let se tento počet navýší o jednu miliardu a do roku 2050 o 2,3 miliardy. Protože nyní jedna miliarda lidí hladoví, bude nezbytné zvýšit celkovou produkci potravin alespoň o 70 %. To nebude snadné, už jenom kvůli požadavkům na vodu. Zemědělství si nárokuje více než dvě třetiny celkové spotřeby vody a hladina podzemní vody na všech kontinentech klesá.
Od roku 1990 se navýšil počet lidí s přístupem k pitné vodě o 2,3 miliardy, což je velký úspěch. Přístup k nezávadné pitné vodě však stále nemá 748 miliónů lidí. Polovina lidstva využívá vodu z povodí, která sdílejí dva či více států. To může být zdrojem budoucích konfliktů.
Dostupnost vody bude ovlivněna klimatickými změnami. Nevíme, co přesně se děje. Víme však, že každá ze tří posledních dekád byla teplejší, než ta předchozí. Podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu také bylo minulých 30 let na severní polokouli nejteplejších za posledních 1400 let. I kdybychom ihned zastavili produkci skleníkových plynů (což se nestane, jejich emise naopak narůstají), budou důsledky přetrvávat po staletí. Proto je nezbytné začít se připravovat na rozsáhlá adaptační opatření.
Nedostatek pitné vody má velký vliv na výskyt infekčních onemocnění. Podle Světové zdravotnické organizace proběhlo během posledních pěti let ve světě 1100 epidemií. Měřeno podle očekávané délky života při narození se však naše zdraví globálně výrazně zlepšuje. Tento ukazatel narostl z 67 let v roce 2010 na 71 let v roce 2014. Do budoucna však zůstává vážnou výzvou narůstající bakteriální rezistence vůči antibiotikům, ale také nárůst počtu podvyživených a obézních lidí.
Současný nárůst podvyživených lidí na jedné straně a obézních na druhé vypadá nelogicky, nicméně je to tak. Velmi rychle totiž narůstají až propastné rozdíly mezi bohatými a chudými a to nejen v různých státech, ale i uvnitř jednotlivých států. V roce 2014 se jmění 80 nejbohatších miliardářů rovnalo jmění 50 % světové populace (tedy 3,7 miliardy obyvatel!) s nízkými příjmy. Podle britské nevládní rozvojové organizace Oxfam bude v roce 2016 vlastnit jedno procento nejbohatších lidí větší jmění, než zbývajících 99 % světové populace.
Počet lidí žijících v absolutní chudobě (za méně než 1,25 dolaru na osobu a den) se však významně snížil z 51 % v roce 1981 na 12 % v roce 2015. Tento úspěch je o to výraznější, když si uvědomíme, že za zmíněné období narostl počet obyvatel zhruba o tři miliardy.
Lidé potřebují k životu nejen vodu a potraviny, ale také stále více energie. Před energetickými společnostmi stojí nelehký úkol zajistit do roku 2050 energii pro dalších 3,5 miliardy lidí (1,2 miliardy lidí, kteří dosud nemají přístup k elektřině a 2,3 miliardy lidí, o které se zvýší počet lidí na planetě). Budoucnost je jednoznačně v obnovitelných zdrojích (případně v termojaderné fúzi, pokud by se ji podařilo komerčně zvládnout). Přitom podle odhadů Mezinárodního měnového fondu získávají fosilní paliva ročně dotace ve výši 5300 miliard dolarů, u obnovitelných zdrojů je to jen 120 miliard dolarů.
Přes výše zmíněné problémy žije zatím většina světa v míru a mezistátní konflikty jsou ojedinělé. Hrozbou je však rychle narůstající počet vnitrostátních konfliktů. Polovina lidstva žije v politicky a vojensky nestabilních regionech. Prudce narůstá počet uprchlíků a vnitřně přesídlených osob (v rámci jednoho státu). Jejich počet již dosáhl 73 miliónů, což je jedno procento světové populace.
V těchto nestabilních regionech trpí především ti, kteří se nemohou bránit, tedy ženy a děti. Násilí na ženách zůstává jedním z nejvážnějších globálních problémů. Pozitivní zprávou je alespoň to, ale v klidnějších regionech narůstá podíl žen v rozhodovacích orgánech. Zastoupení žen v zákonodárných sborech se během dvaceti let zdvojnásobilo z 11 % na 22 %.
Pro civilizaci smrtelně nebezpečnou hrozbou je organizovaný zločin a terorismus. Ty jsou těsně propojeny a kvůli jejich synergickému působení narůstá počet zhroucených států, které zase „produkují“ milióny uprchlíků. Příjmy mezinárodního organizovaného zločinu jsou podle odhadů Světové banky přibližně dvakrát větší, než celosvětové výdaje na zbrojení, tedy 3500 miliard dolarů ročně. Sílu tohoto nepřítele si snad lépe představíme, když si uvědomíme, že disponuje finančními prostředky padesátkrát většími, než je rozpočet České republiky.
Jaký je tedy stav světa? Zlepšuje se, nebo zhoršuje? Na to se snaží Millennium Project odpovědět pomocí tzv. Indexu stavu budoucnosti (SOFI – State of the Future Index). Hrubý domácí produkt (HDP) dobře měří výkonnost ekonomiky, pokud jej však chápeme jako ukazatel kvality života, jedná se o zavádějící informaci. Proto jsou ve světě vyvíjeny různé alternativní indexy a Stav budoucnosti je jedním z nich. Ten se jako jediný také snaží konstruovat vývojové trendy sledovaných ukazatelů do budoucna, na příštích deset let.
Nejnovější výpočet tohoto indexu ukazuje, že celkově se situace ve světě zlepšuje, i když ne tak výrazně, jako na přelomu tisíciletí (viz Index stavu budoucnosti 2015 - Theodore J. Gordon a Millennium Project: https://kk.org/extrapolations/files/2015/09/2015SOFI-MillenniumProject.jpg). Z 28 sledovaných ukazatelů je vývoj příznivý u 18 ukazatelů, jak ukazuje tabulka č. 1. V deseti ukazatelích se situace ve světě zhoršuje nebo stagnuje, jak je vidět z tabulky č. 2.
Tabulka 1: Indikátory, kde se situace ve světě zlepšuje
|
Název a vývoj indikátoru |
Stav v roce1995 |
Stav v roce 2015 |
Předpokládaná hodnota v roce 2025 |
|
HDP na osobu se zvyšuje (USD podle parity kupní síly k roku 2011) |
9000 USD |
15 000 USD |
20 000 USD |
|
Míra chudoby klesá |
33 % |
12 % |
7 % |
|
Přímé zahraniční investice se zvyšují |
1385 mld. USD |
1923 mld. USD |
2075 mld. USD |
|
Míra svobody roste |
76 svobodných zemí |
90 svobodných zemí |
91 svobodných zemí |
|
Zastoupení žen v zákonodárných sborech narůstá |
12,5 % |
22 % |
32,9 % |
|
Podíl vysoce kvalifikovaných pracovních míst narůstá |
13,8 % |
18,3 % |
19,4 % |
|
Podíl středoškolsky vzdělaných lidí narůstá |
56,2 % |
75,9 % |
88,8 % |
|
Podíl gramotných dospělých lidí roste |
79,4 % |
86,1 % |
90,8 % |
|
Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupá |
1,19 % |
6,74 % |
19,4 % |
|
Energetická účinnost narůstá (HDP na jednotku energie) |
5,8 |
7,7 |
8,6 |
|
Podíl populace s přístupem k nezávadné pitné vodě se zvyšuje |
79 % |
90,6 % |
91,7 % |
|
Počet lékařů na 1000 obyvatel roste |
1,3 |
1,6 |
1,8 |
|
Výdaje na zdravotní péči na obyvatele rostou |
463 USD |
1171 USD |
1610 USD |
|
Podíl podvyživených lidí se snižuje |
21,3 % |
12,4 % |
8,7 % |
|
Úmrtnost kojenců se snižuje (počet úmrtí na 1000 živě narozených) |
59,7 |
30 |
20,5 |
|
Očekávaná délka života při narození se zvyšuje |
66,4 let |
71,5 let |
73,5 let |
|
Míra ročního populačního růstu se snižuje |
1,5 % |
1,1 % |
1,1 % |
|
Počet uživatelů internetu narůstá (počet uživatelů/100 obyvatel) |
15,8 |
45,7 |
90,1 |
Tabulka 2: Indikátory, kde se situace ve světě zhoršuje nebo stagnuje
|
Název a vývoj indikátoru |
Stav v roce 1995 |
Stav v roce 2015 |
Předpokládaná hodnota v roce 2025 |
|
Nezaměstnanost roste (% světové pracovní síly) |
6,1 % |
6,1 % |
6,2 % |
|
Emise z fosilních paliv a z produkce cementu rostou (milióny tun uhlíku za rok) |
6398 |
10 484 |
15257 |
|
Sladkovodní zdroje na území států klesají (m3 na osobu) |
7658 |
5859 |
4982 |
|
Lesní plochy klesají |
31,8 % |
30,8 % |
30,6 % |
|
Biokapacita na osobu klesu (tzv. globální hektary) |
2,0 |
1,68 |
1,61 |
|
Výdaje na vědu a výzkum stagnují (% HDP) |
2,02 |
2,0 |
2,01 |
|
Počet teroristických útoků roste |
3079 |
11792 |
30367 |
|
Příjmová nerovnost narůstá (podíl příjmů horních 10 % populace) |
30,8 % |
31 % |
34,8 % |
|
Počet válek a vážných ozbrojených konfliktů roste |
44 |
51 |
48 |
|
Vnímání korupce ve veřejném sektoru se zvyšuje (1-nízká míra korupce, 6 vysoká míra korupce) |
2,83 |
2,91 |
2,96 |
Tento „velký obraz“ stavu světa by nám mohl napomoci získat trochu nadhled a nevnímat svět jen podle dění ve střední Evropě, neřku-li v české kotlině. První polovina 21. století nebude koncem věku ideologií a vstupem do konzumního ráje, jak si někteří z nás na konci minulého tisíciletí představovali. Nebude však pravděpodobně ani obdobím chaosu, násilí a zmaru, jak se možná mnozí obávají nyní.
Jaký svět bude, záleží do značné míry na nás. Člověk jako jediný tvor na zemi je obdařen svobodnou vůlí a proto jeho budoucnost není předurčená. Je ovlivnitelná (byť v omezené míře) našimi individuálními volbami a činy. Proto má smysl se o ni zajímat.