Talks & Lectures
Cestovatelské besedy jsou určené pro širokou veřejnost a obvykle se konají v prostorách divadel, kin nebo městských sálů. Besedy jsou spojeny s promítáním fotografií z cest a doprovázeny živým výkladem. Obvyklá délka besedy je 2 hodiny.
Přednášky jsou odborného charakteru, ve kterých se zabývám především globální problematikou a udržitelným rozvojem. Jsou vhodné jako doplněk výuky pro studenty základních, středních i vysokých škol. Obvyklá délka přednášky je 90 minut.
Offered talks
Krása pouští
Pouště jsou nehostinná místa naší planety, kde naprší ročně méně než 250 mm srážek. Přesto však mají svoji podmanivou krásu. Vyskytují se především v oblastech kolem obratníků Raka a Kozoroha, ale existují také polární pouště. Navštívíme africkou Saharu v Etiopii, Maroku a Egyptě, pouště Kalahari a Namibskou poušť v Botswaně a Namibii, poté se přesuneme do pouští v Austrálii. Judská a Negevská poušť v Izraeli budou naší další zastávkou, odkud je to už jen kousek do pouště ve Spojených arabských emirátech. Přesuneme se dále na východ do Persie, resp. dnešního Íránu a do pouští indického Rádžasthánu. Z horských pouští navštívíme himálajské náhorní plošiny Tibetu. Poté se přemístíme do pouští Střední Asie v Uzbekistánu. Naše putování zakončíme návštěvou pouště Atacama v Chile a v Bolívii a několika národních parků s pouštní krajinou na jihozápadě Spojených států amerických.
Život na ostrovech 1
Život na ostrovech je rozmanitý a často po přírodní i kulturní stránce překvapivý pro jejich izolovanost od kontinentů. V prvním dílu našeho putování navštívíme Havajské ostrovy, jeden ze států USA, nacházející se uprostřed Tichého oceánu, 3 200 km od amerického kontinentu. Naší další zastávkou bude ostrov Hispaniola v Karibském moři. Na jednom malém území se vedle sebe nachází relativně prosperující Dominikánská republika a Haiti, nejchudší stát na západní polokouli. Přesuneme se do Indického oceánu, kde jižně od Indie leží kouzelná Srí Lanka (dříve Cejlon) s překrásnou Adamovou horou. Naše putování zakončíme kousek od domova, na ostrově Korsika ve Středozemním moři, rodišti Napoleona Bonaparte. Návštěvníka potěší čisté pláže, ale také úchvatné horské scenérie.
Život na ostrovech 2
Ve druhém díle putování po ostrovech se nejprve podíváme na vzdálený Nový Zéland v Tichém oceánu, zemi „Pána prstenů“. Odtud se přesuneme na malý ostrov Madeira uprostřed Atlantického oceánu a na Kanárské ostrovy poblíž západoafrického pobřeží. Dále na západ, v Karibském moři navštívíme Kubu - „ostrov svobody“ s krásnou přírodou a milými lidmi. „Ostrov svobody“ však po šedesáti letech komunistické vlády zní poněkud ironicky. Na hranici tří tektonických desek (Pacifické, Euroasijské a Australské) leží Indonésie, země více než 17 000 ostrovů, z toho 6 000 je obydlených. My navštívíme jen dva ostrovy, Jávu a Bali. Naše cesty za poznáním zakončíme opět ve Středozemním moři, na ostrovech Sicílie a Stromboli s aktivními sopkami i bohatou kulturní historií.
Letem pestrobarevným světem 1
Život na zemi se vyvíjí téměř čtyři miliardy let, lidské civilizace pak přibližně deset tisíc let. Přírodní i kulturní rozmanitost na naší jedinečné planetě je proto úchvatná. Naše toulky začneme ve Východní Evropě, kam se může dostat snadno i cestovatel – začátečník. Budeme pokračovat cestou přes Rusko po transsibiřské magistrále na východ, až do Vladivostoku. Odtud se podíváme na přísně střeženou hranici mezi Severní a Jižní Koreou, do Japonska, Číny a Mongolska. Navštívíme indický subkontinent, v minulosti nekolonizované Thajsko a také hospodářský zázrak – rozlohou nepatrný Singapur. Poté se přesuneme na západní polokouli, do Jižní Ameriky. Podíváme se do Brazílie, Chile, Peru, Bolívie a nakonec i do Kostariky ve Střední Americe.
Letem pestrobarevným světem 2
Nahlédneme do života kanadských Eskymáků, poté kolem Niagarských vodopádů přejedeme do Spojených států amerických, které představují svět sám pro sebe s 330 milióny obyvatel a fascinující přírodou. Podíváme se také do Mexika, které geograficky patří do Severní Ameriky. Pak se přesuneme na nejmenší kontinent, do Austrálie, jejíž vnitrozemí nabízí především poušť, ve které již šedesát tisíc let žijí původní obyvatelé (aboriginals). Zůstaneme ještě chvíli na jižní polokouli a navštívíme Jihoafrickou republiku a maličké království Lesotho. Odtud budeme směřovat na sever, přes Keňu, Ugandu a Egypt zpět do Evropy. Protože evropské země jsou pro každého z nás velmi snadno dostupné, jen velmi letmo se podíváme do Jižní Evropy, Západní Evropy, do severských zemí i do alpských zemí. To už budeme téměř doma a naše cesta kolem světa se tak uzavírá.
Bhútán – království blízko nebes
Bhútán je malé himálajské království mezi Čínou a Indií. Žije v něm méně než jeden milión obyvatel, převážně buddhistického vyznání. Krajina této „země hřmícího draka“ je velmi rozmanitá, z nížin na jihu se zvedá až do výšky 7 553 m.n.m. Naši cestu po Bhútánu začneme na západě, v údolí Paro. Vyšplháme se ke klášteru „Tygří hnízdo“ ve výšce téměř 3 000 metrů nad mořem. Podíváme se do prudce se rozvíjejícího hlavního města Thimphu a také do dřívějšího sídelního sídla krále, slavného dzongu Punákha. Odtud zamíříme na jih, do města Samtse, kousek od indických hranic. Poté nás čeká dlouhá, dvoudenní cesta autem do těžko přístupné východní části Bhútánu, do Sherubtse a okolí s malebnou horskou krajinou. Naši cestu po Bhútánu zakončíme opět v Paru návštěvou mohutné pevnosti (dzongu), obklopené pětitisícovými himálajskými velikány.
Národní parky USA (západní část)
Cestu po západní části Spojených států amerických začneme v jednom z nejkrásněji položených měst na světě, v San Francisku. Směrem na sever se zastavíme v národním parku Lassen Volcanic a budeme pokračovat podél pacifického pobřeží do národního parku Redwood s nejvyššími stromy na světě, sekvojí vždyzelenou. V Oregonu navštívíme úchvatné kráterové jezero (Crater Lake National Park). Ve státě Washington si nenecháme ujít aktivní sopku sv. Heleny, jejíž výbuch v roce 1980 uvolnil energii rovnající se 500 atomovým bombám svrženým na Hirošimu. Dále na sever nás čeká obrovský Olympic National Park s pravou americkou divočinou. Po dlouhém přesunu se dostáváme do slavného Yellowstonského národního parku – aktivního supervulkánu, který dříve či později vybuchne a změní tvář velké části kontinentu. Další dlouhý přesun na jih a vracíme se do jihozápadní části USA s řadou atraktivních a pro nás exotických národních parků – Arches, Canyonlands, Bryce Canyon, Red Canyon, Zion, Death Valley a Sequoia se sekvojovcem obrovským, největším živým organismem na planetě, pojmenovaným po generálu Shermanovi.
Patagonie a Ohňová země – až na konec světa
Cestu začneme v argentinském rekreačním centru Bariloche na úpatí And. Odtud se vydáme přes hory do Chile a projedeme se po silnici Carretera Austral, která zpřístupnila jih Chile hospodářskému rozvoji i turistickému ruchu. Navštívíme asi nejkrásnější národní park Jižní Ameriky, Torres del Paine. U města Puntas Arenas se zajedeme podívat na velkou kolonii tučňáků v Magalhaesově průlivu. V Ohňové zemi nás přivítá argentinské městečko Porvenir a po delším přesunu také známá Ushuaia – město na konci světa. V národním parku Tierra del Fuego vystoupíme na nejvyšší horu a otevřou se nám panoramatické výhledy na Beaglův průliv a okolní krajinu. Na zpáteční cestě navštívíme nenápadný, ale malebný národní park Pali Aik, tvořený sopečnou krajinou. Podíváme se ke slavnému ledovci Perito Moreno a ke skalním věžím Cerro Torre a Fitz Roy. Necháme se překvapit krásou odlehlého národního parku Perito Moreno a vysokými, 2 600 let starými stromy Alerces v národním parku stejného jména. Prohlédneme si okolí Bariloche, kde naše cesta začínala a rozloučíme se s Jižní Amerikou v argentinské metropoli Buenos Aires.
Aljaška a Yukon – království divočiny
Najít pravou divočinu v Evropě je téměř nemožné, na Aljašce a Yukonu jste jí naopak obklopeni ze všech stran. Kolem kanadského města Whitehorse a národního parku Kluane směřujeme k americkému Valdezu. Cestou budeme pozorovat medvědy, losy, tuleně. Lodí poplujeme k ledovcům Columbia a Metres. Z Valdezu pojedeme podél národního parku Elis a ledovce Matanushka do Whittier a kolem hlavního města Aljašky Anchorage do národního parku Denali s nejvyšší horou Severní Ameriky Mount McKinley (6 190 m.n.m.). Přes „nejvyšší dálnici světa“ se vydáme do kanadského Dawson City, symbolu zlaté horečky za dob Jacka Londona. Navštívíme jeho srub, kde dva roky bydlel a sbíral příběhy pro své budoucí knížky. Odtud již zamíříme po slavné Canol Road, postavené za 2. světové války během dvou let, směrem na jih, zpátky do civilizace.
Tibet – na střeše světa
Tibet byl v minulosti tajemným a téměř nepřístupným územím. Leží na Tibetské náhorní plošině, v průměrné výšce 4 500 m.n.m. Vydáme se na devítidenní putování z nepálského Káthmándú do hlavního města Tibetské autonomní oblasti, Lhasy. I do Nepálu se však musíme nějak dostat a cestou se zastavíme krátce v Dubaji, supermoderní křižovatce letecké dopravy. Cestou z Káthmándú překonáme hlavní himálajský hřeben s výhledem na několik osmitisícových vrcholů. Přes dva pětitisícové průsmyky pokračujeme do Shigadze a zemědělskou oblastí pak do Gyantze, kde si prohlédneme místní buddhistický klášter. Přes další tři pětitisícové průsmyky se postupně přesouváme ke Lhase. Zde nemůžeme vynechat návštěvu paláce Potála, náboženského a kulturního centra celého regionu. Uprostřed města navštívíme chrám Dzokhang a kláštery Däpung a Sera. Letecky se vrátíme do Káthmándú, navštívíme hlavní náměstí (Durbar Square), hinduistické Pashupati a buddhistickou stúpu Boudhanath a další turistická místa (Swatambhu, Patan, Bhaktapur). Nahlédneme do míst obvykle turistům skrytých, jako jsou slamové oblasti, kde žijí nejchudší obyvatelé města.
Offered lectures
Vzestupy a pády civilizací
Život na zemi se vyvíjel k dokonalejším formám skrze řadu katastrof (srážky s asteroidem, vulkanická činnost, změny intenzity slunečního záření,...). Také lidská společnost se vyvíjí přostřednictvím mnoha vzestupů a pádů. Během posledních šesti tisíc let existovalo alespoň 21 civilizací, z nichž dvě třetiny už odešly do historie. V současnosti existuje osm kulturně-civilizačních okruhů (západní, pravoslavný, hispánský, islámský, čínský, hinduistický, buddhistický a japonský). Především západní, islámský a čínský kulturně-civilizační okruh budou soupeřit o dominantní postavení. Z historie víme, že civilizace se začínají rozpadat, když ztrácejí schopnost odpovědět tvořivě na velké výzvy. Selhání kreativity přitom často následuje po období velkých civilizačních úspěchů. Naše západní civilizace by se tedy po 400 letech fascinujícího vzestupu měla mít na pozoru. Civilizace se, na rozdíl od jedince, mohou regenerovat, transformovat v novou kvalitu. Nemůžeme však budovat společnost, kterou si neumíme představit. Zásadní výzvou současnosti je tedy vytvořit realistickou, přesvědčivou a poutavou vizi budoucnosti, která je snadno sdělitelná.
Proč jsou některé státy bohaté a jiné chudé (úvod do rozvojových studií)
Odpověď na otázku, proč jsou některé země materiálně bohaté a jiné ne, není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Mámě několik možných vysvětlení, žádné však není vyčerpávající a plně uspokojující. Mezi tři hlavní rozvojové teorie patří: 1. Teorie závislosti (teorie jádra a periferie). Je velmi atraktivní, protože se neptá „Co děláme špatně?“, ale „Kdo nám to způsobil?“ Odpověď na druhou otázku se zdá být psychologicky snesitelnější. 2. Vliv geografických a environmentálních faktorů (přístup k moři, ztížené životní podmínky v tropickém pásu apod.). 3. Kulturní determinismus. Tvrdí, že „lidské zdroje jsou pro prosperitu rozhodujícím faktorem. Pro úspěch jsou klíčové míra sociální důvěry, náročnost etického systému, dobré vládnutí a zaměření na soustavnou práci, inovace, úspory a zisk. Každá z těchto teorií přináší zajímavý pohled, ale rozdíly v rozvoji plně vysvětlit nedokáže. Stále tedy čekáme na syntézu těchto přístupů, případně na zcela nový pohled, který by pomohl rozvojovým zemím stát se zeměmi hospodářsky rozvinutými.
Udržitelný rozvoj a jeho alternativy
Dlouhodobě udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby. Může být dosažitelný, když dokážeme změnit naše současné hodnotové orientace, když dokážeme prosadit ekonomické nástroje napomáhající životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji, když dokážeme vytvořit nové technologie, které budou úsporné a více efektivní, když dokážeme vybudovat efektivní stát i samosprávné jednotky na úrovni obcí a regionů a domluvíme se na základních principech nadnárodního, resp. globálního řízení. Alternativou je udržitelný ústup, protože naše životní úroveň (resp. spotřeba energie, surovin a produkce znečištění) není dlouhodobě udržitelná. Udržitelný není ani počet lidí na planetě. Nežádoucí vývoj by pak představoval společenský rozvrat doprovázený chaosem a anarchií (kolaps společnosti). Všechny tyto vývojové trendy mohou reálně nastat. Naši budoucnost nemůžeme přesně poznat (předpovědět), můžeme ji však ovlivnit. Jaká tedy bude budoucnost, záleží do značné míry na nás.
Dějiny blízké budoucnosti
Před padesáti lety žily na Zemi čtyři miliardy lidí, dnes je to dvojnásobek. Tehdy jsme v rámci programu Apollo létali na Měsíc, dnes k tomu nemáme vůli a odhodlání. Přírodní zdroje jsou v současnosti vyčerpanější a ekosystémy zdevastovanější, než před půl stoletím. Na druhou stranu díky vědě a lidskému poznání obecně jsou naše možnosti, jak rozvíjet svoji kreativitu a smysluplně naplnit život větší, než tehdy. Jakých tedy bude příštích padesát let? Pokusíme se společně zformulovat a prodiskutovat několik možných scénářů: 1. Vše při starém (pokračování současných trendů). 2. Dlouhodobě udržitelný rozvoj (žádoucí, ale obtížně realizovatelný scénář). 3. Udržitelný ústup (dlouhodobá stagnace). 4. Nové technologie vítězí („světlé zítřky“ díky uplatnění vědy a nových technologií). 5. Zásah shůry (setkání s mimozemskou civilizací). 6. Kolaps, transformace a následná regenerace společnosti. 7. Apokalypsa a nový začátek (scénář inspirovaný biblickým zjevením sv. Jana).
Tvář země v sedmi obrazech I., II.
Život se na zemi vyvíjí téměř čtyři miliardy let, lidská civilizace však pouhých deset tisíc let. Nevíme, jak život vznikl a ještě méně toho víme, kam život směřuje a jaký má smysl. Prvním obrazem bude minulost a doba živlů, které evoluci života utvářely. Druhým obrazem bude doba člověka, od příchodu Homo sapiens až po přítomnost. Třetím obrazem je současnost a doba dospívání člověka, která se v mnoha ohledech podobá pubertálnímu období jednotlivce. Ve čtvrtém obraze se zaměříme na životní prostředí člověka, na stav a vývoj krásné, ale ohrožené přírody. Následující tři obrazy budou věnovány budoucnosti: člověk jako „Homo Deus“, podmaňující si díky svým tvůrčím schopnostem planetu stále více (pátý obraz). Obraz šestý se bude věnovat možnému „konci historie“ – kolapsu společnosti, ale snad také její následné transformaci a regeneraci. Posledním, sedmým obrazem, bude hledání dlouhodobě udržitelného rozvoje a jeho smyslu. Bude vývoj směřovat od původně neživé minerosféry, přes biosféru a homosféru (sféra zásadně ovlivněná činností člověka) až po omegasféru, fázi spiritualizace, zduchovnění člověka?
Život v době klimatické změny
V současné době provádíme experiment globálního rozsahu, jehož výsledky neznáme a jehož důsledky nebudeme moci významně ovlivnit. Měníme klima a to změní náš život. Podíváme se na vývoj emisí skleníkových plynů (především oxidu uhličitého) a na očekávané důsledky klimatických změn. V Evropě se jako nejpravděpodobnější vývoj jeví oteplení, ale v důsledku možné ztráty Golfského proudu by také paradoxně mohlo nastat ochlazení. Nastíníme stručně scénáře, jak by život na zemi mohl vypadat při oteplení o jeden až o šest stupňů Celsia.
Megatrendy, které změní život našich dětí
Megatrendy představují významné, rozsáhlé změny vývoje, které mohou změnit společnost v mnoha oblastech, například v politice, ekonomice, technologiích, hodnotách a sociálních vztazích. Mezi významné megatrendy patří klimatické změny, energetická a potravinová bezpečnost, migrace, v poslední době také pandemie koronaviru. Tyto faktory se mohou vzájemně posilovat a vytvořit tzv. „dokonalou bouři“. Jak se s těmito megatrendy vyrovná Evropa? Čeká nás úpadek, nebo jsou změny naopak rozvojovou příležitostí? Na tyto otázky hledá odpověď tzv. „teorie přerušovaných rovnováh“, která vznikla v biologických vědách, ale je v současnosti aplikována i na společenskovědní procesy. V nejistém světě máme jednu jistotu – že svět se v průběhu 21. století změní a nebude tím, čím býval. Na tuto změnu je dobré se připravovat a aktivně ji ovlivňovat.